ČASOPIS ČESKÉ PEDIATRICKÉ SPOLEČNOSTI A SLOVENSKEJ PEDIATRICKEJ SPOLOČNOSTI

Čes-slov Pediat 2025, 80(6):280-285 | DOI: 10.55095/CSPediatrie2025/057

Nonakcidentální intoxikace u českých adolescentů od roku 2011 do roku 2024: násobný nárůst četnosti, proměny užitých látek a vliv pandemie covidu-19

Jan Lebl1, Barbora Jírová1, Filip Jeřábek2, David Viktora3
1 Pediatrická klinika, 2. lékařská fakulta, Univerzita Karlova a Fakultní nemocnice v Motole, Praha
2 student, 2. lékařská fakulta, Univerzita Karlova, Praha
3 student, Fakulta informatiky a statistiky, Vysoká škola ekonomická, Praha

Dětská lůžková oddělení v Česku i v dalších zemích čelí přílivu adolescentních pacientů s nonakcidentálními intoxikacemi (NAI). Cílem retrospektivní analýzy bylo vyhodnotit incidenci NAI, typ užitých látek, věk pacientů a sezónnost u pacientů akutně hospitalizovaných na Pediatrické klinice v Motole během 14 let. V letech 2011 až 2024 bylo pro NAI přijato celkem 1038 pacientů (807 dívek a 231 chlapců, rozdíl mezi pohlavími p < 0,0001). Počet stoupal od ročního souhrnu 21 (rok 2011) do 197 (rok 2024). Převaha dívek se akcentovala od pandemického období let 2020–2021, kdy došlo k největšímu ročnímu nárůstu případů, který přetrvává. Podíl hospitalizovaných pro NAI ze všech hospitalizací stoupl z 0,5–0,6 % (2011–2014) na 3,6 % (2024). Z hlediska užitých substancí převažují intoxikace léky na předpis – zpravidla vlastní medikací (326 případů), následované alkoholem (191), kombinacemi léků z domácí lékárničky (185), volně prodejnými léky – zejména paracetamolem (178) a ilegálními drogami (84). U chlapců byl nejvyšší podíl NAI způsoben alkoholem (32 %) a ilegálními drogami (16 %), zatímco u dívek vlastní medikací (32 %), analgetiky-antipyretiky (19 %) a kombinací léků (18 %). Věk při NAI a místo bydliště (Praha / mimo Prahu) se nemění. Ve sledovaném období je nápadný ústup protektivního vlivu školních letních prázdnin, což může svědčit pro změnu v motivaci NAI, kdy menší roli hrají školní stresy a stoupá vliv dalších faktorů. Analýza těchto trendů se může stát východiskem pro posílení péče o duševní zdraví adolescentů na úrovni celé populace a pro cílenou prevenci rizikového chování.

Klíčová slova: sebepoškozování, nonakcidentální intoxikace, suicidální chování, adolescentní zdraví, covid-19

Přijato: 14. říjen 2025; Zveřejněno: 1. srpen 2025  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Lebl J, Jírová B, Jeřábek F, Viktora D. Nonakcidentální intoxikace u českých adolescentů od roku 2011 do roku 2024: násobný nárůst četnosti, proměny užitých látek a vliv pandemie covidu-19. Ces-slov Pediat. 2025;80(6):280-285. doi: 10.55095/CSPediatrie2025/057.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. . Mytton OT, Donaldson L, Goddings A-L, et al. Changing patterns of health risk in adolescence: implications for health policy. Lancet Public Health 2024; 9(8): e629-e634. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. . Steeg S, Bojanić L, Tilston G, et al. Temporal trends in primary care-recorded self-harm during and beyond the first year of the COVID-19 pandemic: Time series analysis of electronic healthcare records for 2.8 million patients in the Greater Manchester Care Record. EClinicalMedicine 2021; 41: 101175. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. . Twenge JM, Cooper AB, Joiner TE, et al. Age, period, and cohort trends in mood disorder indicators and suicide-related outcomes in a national sample of US adolescents, 2005-2017. J Abnorm Psychol 2019; 128(3): 185-199. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. . Bould H, Mars B, Moran P, et al. Rising suicide rates among adolescents in England and Wales. Lancet 2019; 394(10193): 116-117. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. . Griffin E, McMahon E, McNicholas F, et al. Increasing rates of self-harm among children, adolescents and young adults: a 10-year national registry study 2007-2016. Soc Psychiatry Psychiatr Epidemiol 2018; 53(7): 663-671. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. . Ray JG, Austin PC, Aflaki K, et al. Comparison of self-harm or overdose among adolescents and young adults before vs during the COVID-19 pandemic in Ontario. JAMA Netw Open 2022; 5(1): e2143144. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. . Wilkins H, Perry J, Akmyradov C, et al. Impact of the coronavirus disease 2019 pandemic on clinical trends in pediatric intentional self-poisonings. Pediatr Emerg Care 2025; 41(6): 470-474. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. . Hedegaard H, Curtin SC, Warner M. Suicide mortality in the United States, 1999-2019. NCHS Data Brief 2021; (398): 1-8. Přejít k původnímu zdroji...
    9. . Zalsman G, Hawton K, Wasserman D, et al. Suicide prevention strategies revisited: 10-year systematic review. Lancet Psychiatry 2016; 3(7): 646-659. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. . Grzejszczak J, Strzelecki D, Gabryelska A, et al. Evaluation of COVID-19 effect on mental health, self-harm, and suicidal behaviors in children and adolescents population. J Clin Med 2024; 13(3): 744. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. . Buckley NA, Noghrehchi F, Elliott RA, et al. Self-poisoning in young Australians: The impact of COVID-19 and recent trends following easing of restrictions. Aust N Z J Psychiatry 2025; 59(1): 29-39. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. . Madigan S, Korczak DJ, Vaillancourt T, et al. Comparison of paediatric emergency department visits for attempted suicide, self-harm, and suicidal ideation before and during the COVID-19 pandemic: a systematic review and meta-analysis. Lancet Psychiatry 2023; 10(5): 342-351. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. . David J, Sibikova M, Amaratunga SA, et al. COVID-19 pandemic in the Czech Republic: Substantial decline of the demand for pediatric healthcare services. Klin Padiatr 2021; 233(1): 40-42. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. . Hawton K, Saunders KEA, O'Connor RC. Self-harm and suicide in adolescents. Lancet 2012; 379(9834): 2373-2382. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. . Castelpietra G, Skrindo Knudsen AK, Agardh EE, et al. The burden of mental disorders, substance use disorders and self-harm among young people in Europe, 1990-2019: Findings from the Global Burden of Disease Study 2019. Lancet Regional Health - Europe 2022; 16: 100341. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. . Moreno MA, French B, Christakis DA. Adolescent mental health theme issue - adolescent suicide, eating disorders, and the role of systems in mental health. JAMA Pediatr 2025. doi: 10.1001/jamapediatrics.2025.3798 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. . Mazzeo SE, Weinstock M, Vashro TN, et al. Mitigating harms of social media for adolescent body image and eating disorders: a review. Psychol Res Behav Manag 2024; 17: 2587-2601. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. . Przybylski AK, Weinstein N. Digital screen time limits and young children's psychological well-being: evidence from a population-based study. Child Dev 2019; 90: e56-e65. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. . Nocera TR, Dahlen ER. Dark triad personality traits in cyber aggression among college students. Violence Vict 2020; 35: 524-538. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. . Fardouly J, Diedrichs PC, Vartanian LR, et al. Social comparisons on social media: the impact of Facebook on young women's body image concerns and mood. Body Image 2015; 13: 38-45. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. . Lima Santos JP, Soehner AM, Biernesser CL, et al. Role of sleep and white matter in the link between screen time and depression in childhood and early adolescence. JAMA Pediatr 2025; 179(9): 1000-1008. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. . Zakaria F. Věk revolucí. Proměny světa od 17. století do současnosti. Praha: Prostor 2024.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah