Fulltextové hledání

Vápník a fosfor jsou důležitými minerály, na jejichž metabolismu a homeostáze se v organismu podílí celá řada hormonů a orgánů, zejména skelet, příštítná tělíska, gastrointestinální trakt a ledviny. Poruchy fosfokalciového metabolismu mohou být spojeny s nefyziologickými koncentracemi těchto minerálů v séru, patologickými ději v kostní tkáni a poruchami hlavních regulačních systémů, hlavně příštítných tělísek, ledvin a gastrointestinálního traktu. Calcium and phosphorus are important minerals whose metabolism and homeostasis in the body involve many hormones and organs, especially the skeleton, parathyroid glands, digestive tract and kidneys. Disturbances in phospho-calcium metabolism may be associated with non-physiological serum concentrations of these minerals, pathological processes in bone tissue, and disturbances in major regulatory systems, particularly the parathyroid glands, kidneys, and gastrointestinal tract.

Iniciativa Choosing Wisely, zahájená v roce 2012, představuje mezinárodní lékařské hnutí zaměřené na podporu racionální, bezpečné a na pacienta orientované péče. Jejím cílem je omezit nadužívání testů, výkonů a léčebných intervencí, které často nevedou k lepším výsledkům a mohou být zatěžující, či dokonce škodlivé. Dosavadní data ukazují, že přibližně 20-30 % zdravotní péče nepřináší pacientům skutečný prospěch. Impulz k přehodnocení některých rutinních postupů se rozšířil i do pediatrie, kde tato filozofie nabývá zvláštního významu s ohledem na zranitelnost dětského pacienta. Článek představuje vývoj iniciativy s důrazem na pediatrickou oblast a ukazuje, jak se od prvních amerických a kanadských seznamů postupně formovala evropská agenda. V návaznosti na zjištění, že více než 80 % evropských pediatrů vnímá nadužívání péče jako významný problém, publikovala v roce 2023 Evropská akademie pediatrie (EAP) první evropský seznam doporučení pro pediatrii (Choosing Wisely Top 10 List). Čtyři z deseti doporučení se týkají nadužívání antibiotik, další upozorňují například na nevhodnou léčbu kašle u dětí či gastroezofageálního refluxu u kojenců. Tato publikace otevírá cyklus odborných sdělení, která se budou věnovat jednotlivým doporučením z Choosing Wisely Top 10 List a jejich relevanci pro českou pediatrii.

Příchod generativní umělé inteligence (AI) mění digitální scénu a stává se jejím klíčovým prvkem. Adolescenti a mladí dospělí si snadno osvojují nové digitální technologie a generativní AI se stává běžnou součástí jejich života. Z předešlých fází šíření digitálních technologií je známo, že právě adolescentním uživatelům mohou nové modely chování přinášet zvýšená zdravotní rizika. O zdravotních dopadech generativní AI zatím nemáme dostatek ani empirických, ani vědecky podložených pozorování. Přinášíme souhrn prvních poznatků a úvah o možném vlivu generativní AI na zdraví a duševní stav adolescentů v oblasti zdravotních informací, kognitivních schopností, kritického myšlení, duševního zdraví, návykovosti, vnímání vlastního těla, sociálních interakcí, fyzické aktivity a spánku.

Fyzické, sexuální, psychologické a emoční týrání a zanedbávání dítěte může mít závažné bezprostřední důsledky včetně fatálních nebo dlouhodobé i celoživotní následky. Původci násilí či nevhodného zacházení s dětmi jsou nejčastěji rodiče nebo jiní členové rodiny. Fyzické týrání může být rozpoznáno díky široké škále typů zevního poranění, zlomenin a poranění měkkých tkání či orgánů. Zvláštním typem je abuzivní trauma hlavy kojence a malého dítěte, které může způsobit subdurální krvácení a trauma mozku. Sexuální abúzus dítěte může být rovněž provázen somatickými známkami proběhlého násilí, častěji je ale somatický nález normální a k diagnóze přispějí změny chování dítěte a anamnéza. Psychologický a emoční abúzus je spojen s opakovaným ponižováním a zastrašováním dítěte. K jeho odhalení přispěje pozorová ní interakce rodič-dítě. Zanedbávání dítěte může mít řadu forem, kdy rodičem nejsou naplňovány hygienické, nutriční, výchovné, zdravotní či emoční potřeby dítěte nebo není zajištěn věku přiměřený dohled nad dítětem. Zvláštním typem abúzu je zdravotní abúzus, kdy rodič fabuluje či sám způsobuje zdravotní problémy dítěte. V případě podezření na fyzický abúzus je indikována hospitalizace. Vyšetření abúzu sestává podle situace ze specificky vedené anamnézy a somatického vyšetření, laboratorních testů zaměřených na konkrétní problém, případně zobrazovacích vyšetření. V případě akutních neurologických známek je indikováno CT hlavy. U dě tí do 1 roku s podezřením na fyzický abúzus může být indikováno MR hlavy a krční páteře i při absenci neurologických příznaků. Všechny děti do 2 let podstupují tzv. kostní protokol. Léčba závisí na typu abúzu, začíná stabilizací stavu, v těžkých případech na JIRP, pokračuje vyšetřením a ošetřením traumat. Další postup je komplexní a multidisciplinární, může zahrnovat lékaře řady specializací, psychologa , sociálního pracovníka a Policii ČR.

Gastroezofageální reflux (GER) u kojenců představuje ve většině případů fyziologický a spontánně odeznívající jev. Základem diagnostiky je rozbor anamnézy a fyzikální vyšetření se zaměřením na vyloučení varovných příznaků, které mohou svědčit pro onemocnění z gastroezofageálního refluxu (GERD) nebo jiné onemocnění. Převážná většina těchto dětí dobře prospívá a nemá respirační nebo neurologické komplikace. Základním terapeutickým přístupem je edukace rodičů spolu s režimovými opatřeními (vyvarování se překrmování, pokračování v kojení a zahušťování krmení). Při nedostatečném efektu těchto opatření lze nasadit po dobu 2-4 týdnů extenzivní hydrolyzát, ev. aminokyselinovou formuli z důvodu možné alergie na bílkovinu kravského mléka. Inhibitory protonové pumpy (PPI) jsou v pediatrické populaci předepisovány stále častěji a jejich používání v rámci "léčby refluxu" u kojenců narůstá. Současná data však neprokazují účinnost PPI v redukci nespecifických symptomů, jako jsou dráždivost či pláč, zatímco riziko nežádoucích účinků je významné. U kojenců léčených PPI bylo popsáno zvýšené riziko dysmikrobie, gastrointestinálních a respiračních infekcí, poruch absorpce minerálů, narušení kostního metabolismu a zvýšený výskyt alergií. Odborná doporučení proto zdůrazňují indikaci PPI výhradně u jasně definovaných stavů, především u erozivní ezofagitidy a objektivně prokázaného GERD. Nasazení této léčby by mělo vždy předcházet vyšetření dítěte specialistou. Použití prokinetik u kojenců s GER či GERD není standardně doporučováno.

Správné odlišení virové a bakteriální faryngitidy je klíčové pro cílenou indikaci antibiotické léčby a omezení narůstající antibiotické rezistence. Klinické příznaky samy o sobě nedokážou spolehlivě určit etiologii, proto se v pediatrické praxi využívají rychlé antigenní testy (tzv. streptesty). Streptest představuje rychlý a většinou užitečný diagnostický nástroj, pokud je správně indikován. Jeho výsledky je vždy nutné interpretovat v kontextu klinického stavu pacienta, epidemiologické situace a dalších relevantních faktorů. Současně je třeba se vyvarovat testování v situacích, kdy můžeme detekovat pouze asymptomatické nosičství, což by mohlo vést k nesprávné indikaci antibiotické terapie.

Haemophilus influenzae je běžnou součástí mikroflóry horního respiračního traktu, zároveň je také jedním z hlavních původců širokého spektra onemocnění od nekomplikovaných infekcí dýchacích cest až po život ohrožující infekce. Tradičními léky pro terapii hemofilových infekcí jsou betalaktamová antibiotika. Rezistence k betalaktamům je u hemofilů způsobena produkcí betalaktamázy nebo vzniká na podkladě mutací v genu ftsI, kódujícím penicilin-binding protein 3. Tyto kmeny jsou označované jako rPBP3 (genotyp vykazující mutaci v transpeptidázové oblasti ftsI). Podle výsledků surveillance antibiotické rezistence vzrůstá v České republice podíl H. influenzae kmenů rPBP3 genotypu. Existuje předpoklad, že cefuroxim stimuluje vznik rPBP3 H. influenzae více v porovnání s aminopeniciliny. V České republice se zvýšil podíl rPBP3 kmenů v průběhu stejného období, kdy spotřeba cefuroximu vzrostla dvojnásobně. Cílem projektu NU21-09-00028, Charakterizace kmenů Haemophilus influenzae s neenzymatickou rezistencí vůči betalaktamovým antibiotikům v České republice (2020-2024), bylo posouzení možných rizikových faktorů, které souvisí s vývojem neenzymatického typu rezistence u H. influenzae. Fylogenetická analýza neprokázala rozšíření specifického klonu. In vitro zkoumání vlivu ampicilinu a cefuroximu na selekci mutací genu ftsI odhalilo rozdíly v selekčním potenciálu obou antibiotik. Ukázalo se, že obě antibiotika mají potenciál pro vznik mutací v PBP3, ale expozice cefuroximu má v porovnání s ampicilinem tendenci generovat mutace častěji. Rovněž u kmenů H. influenzae pasážovaných ve vzestupných koncentracích cefuroximu došlo k vyššímu nárůstu minimální inhibiční koncentrace v porovnání s ampicilinem. Nárůst prevalence neenzymatické rezistence k betalaktamům v České republice tedy pravděpodobně spíše souvisel s narůstající spotřebou cefuroximu a zvýšeným selekčním tlakem.

Akutní zánět středního ucha (AOM) u dětí zůstává klíčovým tématem pediatrické praxe vzhledem k vysoké incidenci a dopadu na antibiotickou preskripci. Moderní diagnostické postupy akcentují objektivizaci nálezu pomocí zvětšovací otoskopie. Terapie se zaměřuje na selektivní indikaci antibiotik, preferenci podávání základních penicilinových antibiotik u rizikových skupin a optimalizaci délky léčby. Důraz je kladen na analgezii, správnou stratifikaci pacientů a podporu antibiotické administrace. Tento přehled shrnuje aktuální doporučení a nové postupy, které směřují k přesnější diagnostice a individualizované léčbě AOM v pediatrické populaci. Sdělení reflektuje výzvu Evropské akademie pediatrie (EAP, European Academy of Paediatrics) v rámci celosvětové kampaně Choosing Wisely.

Úvod:
Sociálne siete predstavujú významné prostredie sociálneho porovnávania u dnešných adolescentov a môžu súvisieť s ich zhoršeným vnímaním telesného obrazu a symptomatikou porúch príjmu potravy. Klinická prax však často operuje najmä s „časom stráveným na mobile“, hoci mechanizmy ako negatívne porovnávanie či problémové používanie môžu byť relevantnejšie než samotný počet hodín používania. Metodika:
Ide o prierezovú štúdiu v neklinickej vzorke 267 dievčat (14-17 rokov). Symptómy porúch príjmu potravy boli hodnotené EDE-Q dotazníkom (hodnotených 22 položiek; α = 0,938). Používanie Instagramu a TikToku bolo merané stráveným časom, škálami problémového používania (Instagram 23 položiek; TikTok 25 položiek) a negatívnym sociálnym porovnávaním (5 položiek pre každú platformu). Hypotézy boli testované hierarchickou lineárnou regresnou analýzou s kovariátmi (vek, BMI, spánok, impulzivita).
Výsledky:
Instagram používalo 93,6% a TikTok 77,5% respondentiek. EDE-Q skóre korelovalo najsilnejšie s negatívnym sociálnym porovnávaním (obe p < 0,001), kým asociácie s časom používania boli slabé. Čas používania nepredikoval stupeň EDE-Q skóre. V plne prispôsobenom modeli (Model C) bolo najsilnejším prediktorom negatívne sociálne porovnávanie (p < 0,001); štatisticky signifikantné zostali aj BMI (p = 0,001) a spánok (p = 0,008).
Záver:
U adolescentných dievčat sú symptómy porúch príjmu potravy výraznejšie spojené s negatívnym sociálnym porovnávaním než so samotným časom stráveným na sociálnych sieťach. Pre klinickú prax tieto dáta podporujú zameranie preventívnych otázok na oblasti ako porovnávanie vzhľadu a používanie soc. sietí na emočnú reguláciu, nie iba na počet hodín strávených na soc. sieťach.

V článku je popsána historie objevu legionářské choroby, včetně komplikací a rozpaků, které tento objev provázely. V druhé části textu je podáno stručné shrnutí patogeneze nemoci, její diagnostika a léčba.

Bakteriální kožní infekce jsou jedny z nejčastějších infekcí, se kterými pacienti navštěvují ordinaci pediatra i dermatologa. Je důležité dobře znát klinické projevy i patogeny související s bakteriálními kožními infekcemi, abychom je mohli správně ošetřovat. Jednou z nejčastějších kožních infekcí dětského věku je impetigo. Je popsána klasifikace, etiologie a léčba tohoto onemocnění.

Streptococcus pneumoniae (S. pneumoniae) je celosvětově nejčastějším původcem pneumonií u dětí do 5 let věku, a to i přes zavedené vakcinační programy. Prezentovaná kazuistika popisuje případ šestileté dívky se závažným komplikovaným průběhem pneumonie s fluidotoraxem, kdy bylo nutné přistoupit k operačnímu řešení septovaného fluidotoraxu a atelektázy plic s rozpadem plicní tkáně. Vyvolávajícím patogenem byl právě S. pneumoniae , konkrétně sérotyp 3, který je zahrnutý ve vakcíně, kterou byla dívka očkována dle doporučeného schématu. Sérotyp 3 je jedním z nejčastějších sérotypů, které jsou spojovány se selháním vakcinace proti pneumokokovým onemocněním.

Asthma bronchiale je nejčastější chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest v dětském věku. Jeho prevalence se pohybuje mezi 9-11 %. Onemocnění je charakterizováno chronickým zánětem, bronchiální hyperreaktivitou a va- riabilní bronchiální obstrukcí. U dětí se klinický obraz liší v závislosti na věku. Pro diagnostiku využíváme zhodnocení anamnestických údajů a klinických příznaků , dále laboratorní vyšetření a podle věku i dostupné funkční vyšetření plic. Management je individuální, věkově specifický a zahrnuje protizánětlivou a úlevovou léčbu, přičemž hlavním cílem je dosažení plné kontroly onemocnění s minimem nežádoucích účinků. Onemocnění pod plnou kontrolou nemá limitovat každodenní aktivity pacienta. Text shrnuje aktuální poznatky o epidemiologii, patofyziologii, klinických projevech, diagnostice a léčbě asthma bronchiale v dětském věku s důrazem na specifika jednotlivých věkových kategorií.

Většina geneticky podmíněných onemocnění se projevuje v dětském věku, proto genetika představuje důležitou součást pediatrie. Genetické vyšetření zvažujeme například u dětí s výrazným opožděním psychomotorického vývoje, se sníženým intelektem nejasné etiologie, s dysmorfickými znaky, s abnormálním tělesným růstem, s neobvykle časnou nebo závažnou manifestací klinického onemocnění nebo v případě pozitivní rodinné anamnézy geneticky podmíněného onemocnění. Genetické odchylky od referenční sekvence se svým rozsahem pohybují od změny jediného nukleotidu řetězce DNA až po abnormální počet chromozomů. K jejich průkazu proto používáme různé molekulárně genetické nebo cytogenetické metody. S rozvojem technik a dostupnosti genetického vyšetření se pojí i etické aspekty, které by měly být adekvátně zohledněny. Otevírají se zcela nové možnosti genové terapie. Rozpoznání geneticky podmíněných onemocnění umožní stanovit vhodný léčebný přístup, posoudit možné související komorbidity a stanovit rizika přenosu do další generace v rodině.

Osmnáctiletá dívka byla doporučena psychiatrem k hospitalizaci na dětském oddělení k vyšetření pro váhové úbytky a k objektivizaci stavu. U dívky bylo již z předchorobí známo onemocnění celiakií a hypertyreózou v rámci autoimunní tyreoiditidy. Při přijetí měla jasné klinické známky rozvinuté diabetické ketoacidózy. V rámci diferenciální diagnostiky bylo pomýšleno i na další závažné stavy, zejména Addisonovu chorobu nebo relaps tyreotoxikózy. Jednalo se však o manifestaci diabetes mellitus 1. typu s glykemií 28,5 mmol/l, HbA1c 122 mmol/mol a pH 6,985. Dívka je nyní na intenzifikovaném inzulinovém režimu a zůstává v péči diabetologické a endokrinologické ambulance. Diskutujeme diferenciální diagnostiku váhových úbytků a vedle toho i problematiku sdružených autoimunitních onemocnění.

Autorky předkládají kazuistiku matky a dcery s nápadně podobným fenotypem, zahrnujícím celkový nadměrný vzrůst, muskuloskeletální abnormality, mnohočetné dysmorfické rysy, recidivující infekce dýchacích cest, řadu neu- rovývojových a psychosociálních obtíží, vrozené vady srdce a urogenitálního traktu. Po opakovaných genetických vyšetřeních byla po mnoha letech u obou pacientek metodou celoexomového sekvenování identifikována totožná varianta c.370A>T v genu SUZ12. Tento gen kóduje podjednotku polycomb represivního komplexu 2 (PRC2), který hraje klíčovou roli v regulaci genové exprese během vývoje. Varianty SUZ12 jsou asociovány se syndromem Imagawaové-Matsumota, což je vzácné onemocnění s udávanou incidencí přibližně 1 : 1 000 000. Kazuistika ilustruje význam současných genetických metod při diagnostice vzácných onemocnění.

Akutní a subakutní syndrom nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu (SIADH) je běžnou komplikací v akutní medicíně včetně dětí. Dlouhodobá euvolemická hyponatremie je u dětí mimo dlouhodobé podávání léků ovlivňujících natremii vzácná. Její příčinou mohou být různé formy SIADH. Kazuistika 14letého chlapce s agenezí kalózního tělesa uvádí možnosti diagnostiky a diferenciální diagnostiky uvnitř syndromu SIADH.

Role pediatra je v péči o děti a dospívající s genderovými problémy zásadní. Základní pojmy usnadňují komunikaci s pacienty, jejich rodinami i mezi odborníky. Nová verze Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-11) přináší nový pohled na problematiku a zavádí pojem genderového nesouladu. V posledních letech narostly počty hlavně dospívajících vyhledávajících lékařskou péči pro genderové problémy a změnilo se také spektrum těchto pacientů. Na základě toho se přehodnocují nedávno vypracovaná a používaná vodítka péče, protože vzhledem ke změnám ve skupině pacientů už nemusí být použitelná u všech případů. Zároveň je třeba navzdory rozbouřeným debatám zachovat kvalitní péči o děti a dospívající s genderovými problémy, tak jak je dlouhodobě v ČR zavedena, a být informováni o nových poznatcích.

Základním předpokladem úspěšné poporodní adaptace novorozence je nástup spontánní dechové aktivity, nahrazení tekutiny v plicích vzduchem (aerace plic), ustanovení funkční reziduální kapacity a následně přestavba oběhového systému. Syndrom dechové tísně (respiratory distress syndrome - RDS) může vzniknout při narušení těchto adaptačních procesů a je definován jako změna charakteru a/nebo frekvence dýchání. RDS představuje jeden z nejčastějších důvodů příjmu novorozenců na jednotku intenzivní péče. Z praktických a didaktických důvodů můžeme příčiny dechových obtíží u novorozenců rozdělit na plicní (pulmonální) a mimoplicní (extrapulmonální). Následující přehled se věnuje primárně plicním příčinám RDS - onemocnění plic u novorozenců. A fundamental prerequisite for the successful postnatal adaptation of a newborn is the onset of spontaneous breathing activity, the replacement of fluid in the lungs with air (lung aeration), the establishment of functional residual capacity, and subsequently the remodeling of the circulatory system. Respiratory distress syndrome (RDS) may arise when these adaptive processes are disrupted and is d efined as a change in the character and/or frequency of breathing. RDS is one of the most common reasons for admitting newborns to the intensive care unit. For practical and didactic reasons, the causes of respiratory difficulties in newborns can be divided into pulmonary and extrapulmonary. The following overview focuses primarily on pulmonary causes of RDS - lung disease in newborns.

Umelá inteligencia (AI) si rýchlo nachádza uplatnenie v pediatrii naprieč rôznymi oblasťami medicíny. Tento prehľad predstavuje sedem najaktuálnejších tém využitia AI v starostlivosti o detských pacientov, vrátane diagnostického zobrazovania, prediktívnej analytiky na včasné varovanie pred zhoršením stavu, personalizovanej medicíny s dôrazom na genomiku a farmakogenomiku, podpory pri diagnostike neurovývojových a behaviorálnych porúch, inteligentných klinických rozhodovacích systémov, t elemedicíny a diaľkového monitorovania, ako aj etických výziev spojených so zavádzaním AI u detí. V každej z týchto oblastí už výskum ukazuje hmatateľné prínosy - od zlepšenia presnosti a rýchlosti diagnostiky až po možnosť individualizovať liečbu a zefektívniť starostlivosť. Zároveň upozorňujeme na špecifiká detskej populácie, ktoré si vyžadujú opatrnosť pri vývoji a nasadzovaní AI, najmä pokiaľ ide o kvalitu dát, bezpečnosť, transparentnosť a etické zásady. Pre pediatrov je dôležité oboznámiť sa s možnosťami aj limitáciami umelej inteligencie, aby mohli zodpovedne využiť jej potenciál na zlepšenie zdravotnej starostlivosti o deti.

Současná patologie prochází zásadní proměnou. Z tradičního morfologického oboru se stává obor na pomezí klasické histopatologie, molekulární biologie a bioinformatiky. Rozvoj na poli výpočetní techniky a umělé inteligence (AI) umožňuje zpracovávat nejen data, která generují molekulárně patologické analyzátory, ale i mikroskopické obrazy získané pomocí vysokokapacitních skenerů. Digitalizované mikroskopické preparáty, tzv. whole slide images (WSI), je tak možné dále podrobovat algoritmickému zpracování pomocí celého spektra nástrojů strojového učení, mimo jiné také hlubokého učení založeného na umělých neuronových sítích. Právě nástroje založené na hlubokém učení otevřely nové možnosti v oblasti diagnostiky. Ukazuje se, že jsou schopné detekovat nádory či metastázy v lymfatických uzlinách, rychle odhadovat jejich grade, a dokonce predikovat molekulárně patologické změny nádorových onemocnění. Podobně jako v ostatních medicínských oborech ani v patologii není digitalizace bez svých úskalí. Výroba histologického preparátu je především ruční prací, a tak je nutné klást velký důraz na její kvalitu, na níž je pak závislé správné fungování skenerů a následně i digitálně patologických nástrojů. Mimo tyto pro patologii specifické limitace narážíme i na překážky legislativní, ekonomické a technologické, jako je archivace a zpracování ohromných objemů dat v řádu stovek až tisíců terabytů ročně. Digitální a výpočetní patologie představují dynamicky se vyvíjející diagnostický obor s výrazným dopadem na budoucnost nádorové diagnostiky a personalizované medicíny. Modern pathology is currently undergoing a fundamental transformation. It is evolving from a purely morphological discipline to a n integrated field that combines histopathology with molecular biology and bioinformatics. Rapid advances in computational technology and artificial intelligence (AI) have enabled the processing of not only data generated by molecular pathology analyzers, but also of microscopic images, produced by high-capacity slide scanners. These digitized microscopic slides, also known as whole slide images (WSI) , can then be algorithmically processed using a wide range of machine learning tools, including deep learning, a subset of machine learning based on artificial neural networks. These deep learning-based approaches have opened new possibilities in diagnostics. They have demonstrated the ability to, among others, detect tumors and lymph node metastases, estimate tumor grade, and even predict molecular alterations. As in other disciplines of medicine, digitization in pathology is not without its challenges. The preparation of histological slides remains largely a manual process making it essential to maintain high-quality standards, as scanners and digital pathology tools rely heavily on clear, artefact-free slides to function properly In addition to these pathology-specific limitations, broader economic, legal, and technical challenges must also be addressed, including the storage and analysis of massive volumes of data, which may reach hundreds or even thousands of terabytes annually. Digital and computational pathology are rapidly advancing fields with profound implications for the future of cancer diagnostics and personalized medicine.

Tuberkulóza (TB) je infekční onemocnění způsobené Mycobacterium tuberculosis, které postihuje převážně plíce, ale může napadnout kterýkoli orgán. Vysoké riziko TB mají děti ze znevýhodněných sociálních podmínek, děti s rodinnou anamnézou TB, romské děti a migranti z oblastí s vysokou incidencí TB. S nadsázkou tedy můžeme říct, že TB je sociální onemocnění způsobené bakterií. Diagnostika TB je založena na třech pilířích: 1. epidemiologická souvislost; 2. pozitivní tuberkulinový kožní test (TST) a interferon gamma release (IGRA) test; 3. radiologický nález. Léčba TB spočívá v podávání kombinace antituberkulotik a řídí ji pneumolog nejlépe z centra dětské TB.⁽¹⁾ Příbuznou nemocí jsou mykobakteriózy (non-tuberkulózní mykobakterie - NTM). U dětí je nejčastěji vídáme v batolecím věku pod obrazem jednostranné krční lymfadenitidy, způsobené Mycobacterium avium. Výskyt NTM krční lymfadenitidy u dětí jednoznačně narostl po zrušení celoplošné kalmetizace.⁽²⁾

Respirační syncytiální virus (RSV) patří mezi nejčastější původce infekcí dolních cest dýchacích u kojenců a malých dětí. Každoročně celosvětově způsobuje miliony případů bronchiolitidy a pneumonie a je jednou z vedoucích příčin hospitalizace kojenců v zimních měsících, kdy působí výraznou zátěž zdravotnickému systému. Vzhledem k absenci specifické antivirové terapie zůstávala klíčovým opatřením prevence. Tradiční možností ochrany bylo podávání palivizumabu (Synagis) - monoklonálních protilátek určených k ochraně vysoce rizikových kojenců. Nové možnosti prevence nyní přinášejí dva zásadní průlomy - dlouhodobě působící monoklonální protilátku nirsevimab pro novorozence a kojence a vakcínu Abrysvo. Ta je určena pro těhotné ženy mezi 24. a 36. týdnem těhotenství a zajišťuje pasivní ochranu novorozenců přenosem mateřských protilátek placentou. Imunitní systém novorozence není po narození plně vyvinutý, což zvyšuje jeho zranitelnost vůči infekcím, zejména v prvních měsících života. Během prvního roku dochází k postupnému zrání vrozené i adaptivní imunity, přičemž klíčovou roli v ochraně hraje pasivní imunita přenášená z matky. Vakcinace těhotných žen je proto považována za jednu z nejúčinnějších strategií ochrany novorozenců před závažnými infekcemi. Díky rozvoji nových technologií lze očekávat, že prevence RSV se stane běžnou součástí pediatrické péče, což povede ke snížení nemocnosti a úmrtnosti spojené s tímto virem. Cílem tohoto článku je poskytnout komplexní přehled o RSV infekci u kojenců a možnostech prevence pasivní imunizací. The respiratory syncytial virus (RSV) is one of the most common causes of lower respiratory tract infections in infants and young children. Each year, it causes millions of cases of bronchiolitis and pneumonia and is one of the leading causes of infant hospitalisation during the winter months, placing a significant burden on the healthcare system. Due to the lack of specific antiviral therapy, prevention remained the key measure. The traditional approach to protection has been the administration of palivizumab (Synagis), a monoclonal antibody intended for high-risk infants. However, new prevention strategies have brought two breakthroughs: the long-acting monoclonal antibody nirsevimab for neonates and infants and the Abrysvo vaccine. Abrysvo is designed for pregnant women between 24 and 36 weeks of gestation, providing passive protection to newborns by transferring maternal antibodies via the placenta. The immune system of a newborn is not fully developed at birth, making infants particularly vulnerable to infections, especially during the first months of life. Throughout the first year, both innate and adaptive immunity gradually mature, with passive immunity transferred from the mother playing a key protective role - which is why maternal vaccination is considered one of the most effective strategies to protect newborns from severe infections. With the advancement of new technologies, RSV prevention is expected to become a routine part of pediatric care, leading to a reduction in morbidity and mortality associated with this virus. This article aims to provide a comprehensive overview of RSV infection in infants and prevention strategies through vaccination.

Glukokortikoidy jsou hormony kůry nadledvin, jejichž syntetické deriváty jsou zejména díky svým protizánětlivým a imunosupresivním účinkům hojně užívaným lékem v klinické praxi. Při jejich podávání však může dojít ke vzniku tzv. hyperkortizolismu, jehož klinické příznaky se podobají důsledkům nadprodukce endogenních glukokortikoidů. Předkládaný článek přibližuje patofyziologický podklad glukokortikoidy vyvolaných změn u pediatrických pacientů, jejichž porozumění je zásadní pro správnou léčebnou praxi. Klíčová slova: hyperkortizolismus, patofyziologie, pediatrie

V roce 2025 si připomínáme 50 let od zahájení celoplošného novorozeneckého laboratorního screeningu fenylketonurie v České republice. Jeho význam v diagnostice této vrozené poruchy metabolismu fenylalaninu je neoddiskutovatelný. Předkládaný článek se věnuje nejen historii zavádění screeningu, ale také jeho současnému provedení a léčbě zachycených pacientů. In 2025, we commemorate the 50th anniversary of the nationwide newborn screening for phenylketonuria in the Czech Republic. Its significance in diagnosing this congenital disorder of phenylalanine metabolism is indisputable. The presented article focuses not only on the history of the introduction of screening but also on its current implementation and the treatment of diagnosed patients. Key words: phenylketonuria, neonatal screening, dry blood spot, phenylalanin

Kongenitální hypotyreóza je nejčastější vrozené endokrinní onemocnění a také nejčastější choroba diagnostikovaná novorozeneckým screeningem. V České republice byl novorozenecký screening vrozené hypotyreózy celoplošně zaveden právě před 40 lety. Článek proto připomíná historii jeho zavedení, ale i současnost. Přestože co nejčasnější stanovení diagnózy a okamžitá substituční léčba levotyroxinem v dostatečné dávce jsou hlavními limitujícími faktory psychomotorického, mentálního a somatického vývoje většiny dětí s touto diagnózou, celosvětově se stále více než 70 % dětí narodí v oblastech, kde screening vrozené hypotyreózy není celoplošně zaveden.

Pneumokokové infekce představují významn ou hrozbu pro dětskou populaci, nebezpečné jsou především pro kojence a malé děti do 5 let. Očkování proti pneumokokům patří k velmi účinným preventivním opatřením v boji proti invazivním pneumokokovým onemocněním (IPO).⁽¹⁾ Konjugovaná vakcína Prevenar 20 (PCV20) rozšiřuje spektrum sérotypů oproti předchozím generacím vakcín a přináší nové možnosti pro ochranu dětské populace. Článek se zaměřuje na současné praktické zkušenosti s používáním PCV20, výsledky studií a možnosti jejího zařazení do dětského očkovacího kalendáře v České republice.

Incidence invazivních pneumokokových onemocnění (IPO) je závislá na věku, přítomnosti chronických onemocnění a dalších rizikových faktorů. Malé děti do 4 let věku patří mezi nejvíce ohrožené věkové skupiny. V České republice (ČR) jsou pneumokoková onemocnění významnou příčinou morbidity a mortality u dětí. V roce 2023 byla ve věkové skupině 0-11 měsíců zaznamenaná nemocnost 4,4 / 100 000 a ve skupině 1-4 roky 7,1 / 100 000. V letech 2020-2023 zemřely v ČR ve věkové skupině 0-4 roky 4 děti. V ČR je v současnosti zavedené dobrovolné, plně hrazené očkování dětí včetně vybraných zdravotně rizikových skupin. Doporučené a hrazené jsou 20-/15-/13valentní konjugované vakcíny. Preferovanými vakcínami k očkování dětí jsou PCV20 a PCV15. U dětí narozených v roce 2022 byla zjištěna proočkovanost alespoň jednou dávkou některé vakcíny 76,4 %. Se zvyšujícím se zastoupením pneumokokových sérotypů ve vakcínách roste i teoretické pokrytí a prevence případů IPO. V letech 2019-2023 by v ČR ve věkové skupině 0-11 měsíců činilo 38 % u PCV13, 45 % u PCV15 a 62 % u PCV20. Nejčastější sérotypy pneumokoka u případů IPO v roce 2023 v ČR byly 3, 19A a 8. Sérotypy 3 a 19A jsou obsaženy ve všech doporučovaných konjugovaných vakcínách (PCV20, PCV15, PCV13). Sérotyp 8 je obsažený, a tedy potenciálně krytý pouze v případě PCV20. K dosažení maximálně možného benefitu očkování u dětí je optimální, vzhledem k věku dítěte, co nejčasnější provedení očkování.

Očkování v těhotenství patří mezi celosvětově využívané preventivní postupy vedoucí ke snížení morbidity a mortality jak gravidních žen, tak zejména jejich narozených dětí. Bezpečnost a efektivita těchto opatření je ověřena. Článek přináší základní přehled o čtyřech infekčních onemocněních, proti kterým lze očkování v těhotenství využít: pertusi, chřipce, RSV infekci a nákaze virem SARS-CoV-2. Pro brány jsou rizikové faktory jejich rozvoje i možné komplikace, které mohou postihnout jak těhotnou ženu, tak narozené dítě. Prostor je věnován zejména doporučenému postupu při očkování proti těmto nákazám, používaným vakcínám, jejich bezpečnosti a nežádoucím účinkům. Vysvětlen je způsob přenosu mateřských protilátek na plod. Je uveden ideální harmonogram vakcinace těhotných žen. Zmíněny jsou i dal ší možnosti očkování v graviditě, a to ve specifických situacích.

Přínos očkování těhotných žen jednoznačně převažuje rizika, která hrozí matce i dítěti, pokud by onemocněly infekční chorobou. Očkování v průběhu těhotenství je přínosem nejenom pro matku, ale také pro novorozence, který získá od matky ochranu prostřednictvím mateřských protilátek. Novorozenec a kojenec je tak chráněn do doby, než bude sám očkován. U všech těhotných žen jsou indikovaná očkování proti chřipce, černému kašli (pertusi), covidu-19 a infekci způsobené respiračním syncytiálním virem (RSV). Očkování proti chřipce účinně zabraňuje infekci u těhotných žen i u jejich novorozenců a kojenců prostřednictvím přenosu mateřských protilátek. Všechny ženy by měly být v každém těhotenství očkované proti chřipce s cílem ochrany ženy, těhotenství i dítěte v prvních měsících života. Těhotné ženy by měly být také očkované vakcínou proti covidu-19 pro danou sezonu během jakéhokoli trimestru těhotenství, bez ohledu na gestační věk. Podobně jako vakcína proti chřipce chrání očkování jak těhotnou ženu, tak její dítě. Časování vakcinace může být přizpůsobeno aktuální situaci komunitního šíření viru SARS-CoV-2 v populaci. Vakcinace proti pertusi v graviditě snižuje riziko onemocnění pro těhotnou ženu, ale především účinně chrání dítě v prvních měsících života. Po narození je dítě mateřskými protilátkami chráněno před závažným průběhem onemocnění během nejkritičtějšího období prvních dvou měsíců života, kdy ještě nemůže být očkováno. V případě očkování proti RSV infekci dojde k aktivní imunizaci očkované ženy a také k pasivní imunizaci novorozenců a kojenců, kteří mohou získat ochranu proti infekci RSV od narození až do 6 měsíců věku. Pediatr, který se stane budoucím registrujícím lékařem a který se případně stará již o sourozence, by měl být jedním z těch, kdo vysvětlí rizika konkrétních onemocnění a případně může být i zapojen do očkování těhotných žen. Díky možnému sdílení dat o provedených očkováních v elektronickém systému od roku 2023 odpadá argument o nedostupné informaci v případě provedeného očkování pro další zdravotníky.